Nikdy nebudeš můj

 

Právě ležím nahý u Peng Chuyuea v posteli a přemýšlím.

Nevím co mám dělat, nevím jak se pohnout z místa. Zasekl jsem se a nevím, co dělat dál. Jsem zamilovaný do svého nejlepšího přítele a spím s mým druhým nejlepším přítelem... Nemám ani koule na to, abych se mu vyznal a utíkám od toho tým, že šukám s Pengem. Jsem nehorázný srab... 

Peng ví, že miluji někoho jiného a nevadí mu to. Totiž on sám miluje někoho jiného. Jsme ve stejné situaci, oba milujeme lidi, které nikdy nemůžeme mít... Právě proto jsme uzavřeli něco jako dohodu. Dokud budeme oba svobodní, budeme tady pro sebe jako takoví kamarádi s výhodami...

Oba patříme do stejné chlapecké skupiny X-nine. Celkem máme devět členů, podle toho také vznikl název. Patří sem Yan Xujia, Xia Zhinguang, Wu Jiacheng, Gu Jiacheng, Chen Emn, Zhao Lei, Peng, Guo Zifan a samozřejmě já. Jen díky naší skupině jsme se seznámili a stali se z nás nejlepší přátelé. Tahle skupina je jedna z nejlepších věcí v našem životě. Seznámili jsme se tu s těmi nejlepšími lidmi na světě. Vážně kluky ze skupiny beru jako svou rodinu, nedokážu si představit život bez nich. To by prostě nešlo. A Peng se tu seznámil se svou láskou... Ano, jeho láska je členem naší skupiny... Tím to má ještě složitější. Jestli se vyzná a on ho odmítne, může to ovlivnit celou skupinu...

Peng jediný ví, že jsem gay a že miluji Wang Yiba a já jsem zase jediný kdo ví, že je Peng gay a že miluje Xia Zhiguanga . Svým způsobem se oba navzájem snažíme podržet toho druhého, aby nespadl na dno. I když mnohdy to nejde... Už několikrát jsme se oba nechali ovládnout emocemi a složili jsme se... Naštěstí tu vždy byl ten druhý, aby se o něj postaral a podpořil ho. Vždy když se něco takového stalo jsme se navzájem kryli a klukům z kapely jsme řekli nějakou lež. Naštěstí na to vždy skočili, i když poslední dobou nám to už nechcou moc věřit. A také jim přijde zvláštní, že se o sebe až moc staráme a ostatní z toho vynecháváme. Musí si myslet, že spolu s Pengem chodíme.

Začíná to být všechno čím dál komplikovanější. Určitě se to každou chvílí provalí a já o Yiba přijdu...

Miluji Yiba strašně moc. Pokaždé když se s Pengem líbáme přeji si, aby to byl Yibo koho líbám. Představuji si jeho rty. Jak asi chutnají? Při každém Pengovém doteku si představuji Yiba. Dokonce i teď. Ležím tu nahý v Pengovém objetí a představuji si, že to teplo z vedlejšího těla je Yibovo. Že ty ruky co mě drží v objetí nepatří Pengovi. Jenže to se nikdy nestane. Nikdy nebudu s Yibem. To prostě není možné...

Kéž bych mohl poroučet svému srdci a dokázal se tak od Yiba odtrhnout... Mám vedle sebe úžasného sexy chlapa, kterého můžu kdykoliv mít a stejně myslím na druhého. Není to poprvé co přemýšlím, že s Pengem by to bylo jednodušší. Ví už dlouho, že jsem gay a já to vím o něm. Také je pro mě velmi cenný a já pro něj... Jenže lásce neporučíš. V mém srdci je místo jen pro Yiba, které nikdy nikdo jiný nezaplní, stejně tak jak v Pengovém srdci je místo přímo pro Xia Zhiguanga...

,, Dobrý ráno."řekne Peng ospale a pootevře oči.

,, Dobré."řeknu s úsměvem a rychle rozmrkám slzy, co se mi začali drat do očí.

,, Kolik je hodin?"zeptá se a pustí mě z objetí.

,, Osm. Už bych měl jít. V deset se máme sejít s klukama a musím se jít dom ještě převléct."odpovím a u toho si začnu sbírat věci ze země a oblékat si je.

,, Dobře. Tak teda v deset, zatím ahoj."řekne mile a dá mi pusu na tvář, já mu ji oplatím.

,, Zatím."odpovím a odejdu.

--------- o 2 hodiny pozdíš--------

Právě jsem došel do studia, kde na mě už všichni čekali.

,, Čaute kluci."ozvu se hned jakmile přijdu do místnosti.

,, Čau Xiao. Hele dneska mi psal Li Wenhan, že by s jejich skupinou Uniq chtěli s námi trénovat. Nevadilo by ti, kdyby dneska došli a hráli by tu s náma? Víš přece, že jejich studio se předělává a tak nemají teď kde trénovat."řekne Wu Jiacheng.

,, Ne, nevadí. Víš, že je mám rád."odpovím s úsměvem.

S Uniq jsme dobří přátelé. Jich je celkem pět a všichni jsou to úžasní kluci. Patří sem Cho Seung-youn, Kim Sung-joo, Li Wenhan, Zhou Yixuan a hlavně Wang Yibo. Má láska. Nemůžu se dočkat až ho uvidím.

Usmívám se jak sluníčko a mám zase hlavu plnou jeho. Peng se na mě vševědoucně podívá a s pobaveným úsměvem mě poplácá po zádech.

,, Dobře. Tak zhruba za dvacet minut by tu měli být."řekne také s úsměvem.

---------- po 20 minutách---------

Právě jsme dozpívali naši písničku Signal, když se rozezní hlasitý potlesk a hvízdání ode dveří. 

Všichni se tým směrem podíváme a uvidíme ve dveřích stát celou Uniq. 

,, Čaute kluci. Omlouvám se, že vás tady vyrušujeme, jenže naše studio je teď celé rozdělané a nedá se tam vůbec zpívat. Taky víte přece, že máme mít za pár dní turné, takže musíme hodně trénovat. Vážně vám moc děkujeme za propůjčení studia."řekne hned Yibo s úsměvem. 

Přijde mi to, nebo má Yibo zabořené oči přímo do těch mích?

,, To je v pohodě. My teď nějak víc trénovat nemusíme a za sebe můžu říct, že jsem za to i rád, že tu jste."odpovím mu celý rudý.

,, Přesně, kdyby nám to vadilo nedovolili by jsme vám to."dodá Yan Xujia a všichni z kapely to odsouhlasí.

Tak se po krátkém chystání Uniq pustí do zpívání. Tentokrát my pozorujeme a posloucháme je.

----- o 4 hodiny pozdíš-----

Střídali jsme se každou hodinu zpívala jedna skupina a pak jsme se prohodili. 

Právě zpívají Uniq svou píseň Celebrate. 

Miluji ten pohled na Yiba, když zpívá. Vždy se do toho tak vžívá a prožívá to celým svým srdcem. Je to úchvatný pohled..

,, Myslím, že už to pro dnešek stačí ne?"navrhne Yixuan, když dozpívají.

,, Moje řeč. Pro každého dvě hodiny zpěvu jsou dost náročné a nejvíc jsme promeškali oběd."odpoví mu Peng.

,, Fajn, tak to tu zabalíme a společně si zajdeme někam na jídlo, co vy na to?"zeptám se jich spíš ze zdvořilosti, je mi jasné, že budou souhlasit.

,, To zní skvěle."odpoví Yibo s tým rozkošným úsměvem, co mě dostává do kolen.

Sakra tak strašně ho chci...

Ostatní začnou balit věci, ale já jen tak stojím a dívám se na něj, do té doby než mě vyruší Peng.

,, Xiao probuď se a pojď se mnou. Chci si promluvit."řekne a za ruku mě odtáhne pryč z místnosti.

Ostatní z naší skupiny na to nic neřeknou. Už si zvykli, že se spolu furt někde zašíváme. Ale Uniq na nás nechápavě hledí a vyptávají se kam jdeme.

,, Nebojte hned jsme zpět, jen si něco musíme vyřídit."odpoví jim Peng nervózně a dál mě vede pryč.

,, Jo to je u nich běžné. Vždy se spolu někam vypaří a pak zase přijdou. Začínám si myslet jestli spolu něco nemají..."uslyším Zifanův hlas už za zavřítými dveřmi.

Nedivím se, že si myslí, že spolu něco máme. No vlastně se svým způsobem nepletou. S Pengem se poměrně často vypaříme na jednu rychlovku na záchodech...

Tentokrát, ale nejdeme na záchody ale Peng mě vede na střechu.

,, Co se děje?"zeptám se ho jakmile se zastaví.

,, Já... Chci se vyznat Zhiguangovi... Chci si s ním po obědě jít promluvit a vyznat se mu... Ale strašně se bojím..."

,, To je skvělé! Jsem si jistý, že tě Zhinguang neodmítne. Vidím na něm, že mu na tobě záleží víc než na ostatních... Rozhodně jdi do toho a pamatuj, ať se děje co se děje, vždy tě podpořím... Jsem rád, že alespoň jeden z nás bojuje o své štěstí..."odpovím mu povzbudivě a obejmu ho.

,, Ach Xiao... Proč jen musí být láska taková? Proč se prostě nemůžeme milovat my dva navzájem? Vše by bylo jednodušší..."zamumlá mi do ramene a obětí o něco zesílí.

,, Ani nevíš kolikrát jsem myslel na to samé, ale lásce neporučíš. Alespoň ne té, kterou cítíme my k nim... Ta je na to až příliš silná..."přiznám a odtáhnu se od něj.

,, Jdi za svou láskou a já půjdu za tou svou... Když jsi se odhodlal ty, tak přece nesmím zůstat pozadu."řeknu pobaveně na odlehčení atfosméry.

Peng se zasměje a znovu si mě přitáhne do objetí.,, Děkuji ti za všechno. Nevím jak to dopadne, ale tvá slova mi dodala ještě víc odvahy... Taky ti budu držet palce ať ti to s ním vyjde."

Já mu poděkuju a odtáhnu se od něj.

,, Tak jdeme ať kluci dlouho nečekají."řeknu a vydám se směrem k odchodu, když mě on chytne za ruku a přitáhne si mě k sobě. Vtiskne mi na rty jemný polibek, pak mě pustí.

Zmateně se na něj dívám a on se s úsměvem, ale trochu nervózně poškrábe na zátylku.,, Poslední polibek na ukončení toho mezi náma..."vysvětlí celý rudý a dívá se do země.

Chvíli jen stojím na místě, ale jakmile se vzpamatuju i já mu vtisknu letmý polibek a řeknu.,, Tak tohle je konec Pengu. Ať už to zkončí jakkoliv, tohle je definitivní konec mezi námi..."řeknu a on jen přikývne.

Chvíli se na sebe jen v tichosti díváme, ale pak se spolu vydáme pryč ze střechy zpět za klukama.

Jen co vejdeme do místnosti, strhnou se na nás pohledy všech. Teda skoro všech. Yibo a Zhinguang se dívají bokem...

,, No sláva hrdličky se uráčili dojít! Ale trochu pozdě už je vše zabalené."řekne na oko naštvaný Cho Seung-youn.

,, Promiňte, museli jsme si něco vyřešit..."odpovím jim nervózně a trochu zrudnu.

,, Radši nechci vědět, co jste spolu v soukromí potřebovali řešit."odpoví hned Yan Xujia a ostatní se začnou smát.

,, Nechte toho. Mezi mnou a Pengem nic není, jen jsme si chtěli o samotě promluvit."braním se, ale oni si stojí dál za svým.

,, No nevím. Mluvíte spolu v soukromí nějak často."řekne tentokrát Zhinguang s podrážděným tónem v hlase, ale snaží se usmívat.

Ať mi nikdo netvrdí, že on by ho odmítl... Už jen ten jeho tón v hlase, mluví za vše.

,, To se vám jen zdá..."odpoví mu Peng a poškrábe se na zátylku.

Už se kluci nadechovali k další narážce a k dalším odpovědím, když se do toho vložil Yibo.,, Hele kluci je to jejich věc. Pojďme radši na ten pozdní oběd, jestli se tomu teda dá furt tak říkat, když už jsou dvě hodiny."navrhne pobaveně a kluci nakonec teda souhlasí.

------ o 3 hodiny pozdíš ------

Původně jsme měli jen poobědvat a pak jít domů, ale klukům se nechtělo a navíc jsme se dobře bavili, takže se to protáhlo. Seděli jsme tam, smáli jsme se a popíjeli jsme alkohol ještě dvě hodiny, než se většina z nás odebrala domů.

Už jsme tu zůstali jen čtyři. Já, Zhinguang, Peng a Yibo. Takže atmosféra tu nebyla nijak příjemná, ale ani jeden jsme se neodvážili odejít. Bylo vidět, že tu kolují nevyřčené otázky, ale nikdo se na ně nechce zeptat...

,, No nic už bych měl jít. Doma musím něco ještě zařídit..."řekne Yibo a zvedne se.

,, Můžu tě jít doprovodit?"zeptám se.

Musím se chytit příležitosti, abych si s ním mohl promluvit...

,, To nemusíš."řekne trochu smutně, rozloučí se s náma a vydá se ven.

Já si zklamaně sednu zpátky na židli a podívám se na Penga. Ten mi očima naznačí, abych šel za ním... 

Nevím co mám dělat. Váhám jestli mám jít a nebo radši ne... Vidím z Pengova výrazu, jak mě pobízí ať jdu, ale já nevím jestli bych měl...

,, Xiao měl bys jít. Nenech ho odejít..."řekne nakonec Peng, kterému dojdou už nervy.

Já přikývnu a bez jakéhokoliv slova vyběhnu ven. Rozhlédnu se na ulici do všech stran.

Sakra kde je!? Konečně mám odvahu, kterou jindy jen ztěží nasbírám. Nemůžu si tuhle příležitost nechat ujít!

Rozeběhl jsem se nakonec na pravou stranu ulice, kam mě vedl můj instinkt. Dívám se na davy lidí a snažím se ho někde zachytit... Už jsem myslel, že je to zbytečné, když jsem ho naráz zahlédl...

Našel jsem ho v takové temné a hlavně míň zalidněné uličce. Stál opřený o zeď a vypadal zničeně... Proč je tak smutný?

,, Yibo..."oslovím ho tichým hlasem a vydám se k němu.

Teprve když dojdu blíž, vidím zřetelně ty slzy, co mu tečou z očí..

,, Ty..."řekne a zničeho nic mě prudce přirazí ke zdi. 

Dívá se mi do očí, když v tom přitiskne své rty na ty mé. Překvapí mě to, ale nic nenamítám a spolupracuji. Bohužel nás po pro mě hodně malé chvíli od sebe odtrhne nedostatek kyslíku.

,, Promiň, nemohl jsem to vydržet..."řekne a opře své čelo o mé rameno.,, Vím, že chodíš s Pengem, ale já tě miluji. Už strašně dlouho tě miluji..."dodá a já cítím jak mi jeho slzy  promáčí tričko.

Po těchto slovech se mi srdce rozbušilo nehoráznou rychlostí a celé mé tělo polilo teplo. Na tyhle slova jsem tak dlouho čekal...

,, Vím, že to tak vypadá, ale nikdy jsem s ním nechodil..."řeknu a pohladím ho po vlasech.

Yibo prudce zvedne hlavu.,, A-ale já vás viděl dnes na té střeše..."řekne, ale už s nějakou nadějí v hlase.

Já myslel, že tam nikdo nebyl... Proč to musel vidět zrovna on!?

Celý rudý a nervózní mu to začnu vysvětlovat,,  Já miluji jen tebe. S Pengem jsme byli přátelé s výhodama, ale nikdy jsme spolu nechodili. Oba jsme se trápili neopětovanou láskou a tak jsme si to kompenzovali tým, že jsme spolu spali. V podstatě jsme byli jeden pro druhého náhražky za naše milované... A na té střeše jsme to definitivně ukončili tenhle náš vztah... Ta pusa, kterou jsi viděl byla poslední..."

,, Vážně?"zeptá se a už má zase ty nádherné jiskřící oči, které jsou teď plné naděje a očekávání.

,, Ano. Miluji jen tebe a Peng to ví..."odpovím mu s úsměvem a rukou mu utřu ty  uslzené tváře.

,, V tom případě... Xiao Zhane staneš se mým partnerem?"zeptá se.

,, Ano. Strašně rád s tebou budu chodit."odpovím mu a přitisknu se na jeho rty.

Konečně je můj. A to jsem si myslel, že to nikdy nebude možné... Že on by mě nikdy nemiloval... Myslel jsem si, že jsem jediný kdo to tak cítí, ale jak se ukázalo tyhle city jsou vzájemné a nesmírně silné...

----- o 5 hodin pozdíš -----

S Yibem jsme si udělali takové menší rande. Zašli jsme si do karaoke baru a taky jsme stihli jízdu na ruském kole, kterou doplnil polibek, když byla kabina přímo na vrchu. Někde jsem slyšel, že když se milenci ve správný den políbí na vrcholku ruského kola, zůstanou spolu navždy. Nikdy jsem nevěřil na takové povídačky, ale tentokrát doufám, že tohle je ten správný den...

Teď akorát vcházíme do mého domu, když mě Yibo přirazí ke dveřím a dravě mě políbí. Já se s radostí a stejnou dravostí zapojím. Odlepím se od dveří a začnu ho pomali tlačit k ložnici. Celou cestu se vášnivě líbáme a svlékáme ze sebe oblečení. 

Když vejdeme do ložnice už jsme polo nazí. Naše ruce zkoumají každý milimetr naší horní poloviny těla a pomalu míří k zipu od kalhot. Rozepneme si navzájem poklopce a svlečeme si kalhoty. Jediná věc, která momentálně brání úplné nahotě jsou těsně napnuté boxerky. Dál se líbáme a Yibo začne můj vztyčený penis hladit přes látku boxerek. Nadrženě mu vzdychám do úst a boky mu sem tam vycházím naproti.

Takhle nadržený jsem snad ještě nikdy nebyl. Každý jeho dotyk mě totálně rozpaluje a každý sebemenší vzdych z jeho úst mě přivádí k šílenství. Jsem si jistý, že tohle bude ten nejlepší sex v mém životě...

Yibo naráz přestane s polibky a přestane mi hladit mou chloubu. Ani nestihnu jakoliv zareagovat, když mě shodí na postel a sedne si přímo na můj tvrdý rozkrok schovaný v boxerkách. Já prudce vzdychnu a on se hravě usměje. Začne se pomali na něm kroutit a různě se vrtět. Já zaryju prsty do matrace a vzdychám slastí, teda alespoň do té doby než mi pusu ucpe Yibův jazyk.

Užívám si tenhle úžasný moment, když  v tom mi zazvoní telefon. Yibo se odemě odtáhne a natáhne se pro něj na noční stolek. 

,, Zvedni to."nařídí mi nadrženým tónem těsně u mého ucha, které následně skousne. 

Chvíli váhám, ale nakonec to přijmu a ani se nepodívám na to kdo volá.

,, Ano?"řeknu a čekám kdo se mi z telefonu ozve.

Yibo se mezitím přesune k mému rozkroku a svlékne mi boxerky. Nahlas polknu a spražím ho pohledem, jenže on se jen ušklíbne a začne mi pomali kouřit. Celou dobu se mi dívá přímo do očí a čeká jaké budu mít reakce.

,, On mě neodmítl! Chodíme spolu!"křikne po chvíli nadšený Peng.

Jen co se nadechnu na odpověď Yibo zrychlí své tempo a mě tak unikne tichý vzdych.

,, T-to je úžasné! Přeju ti t-to."řeknu se zaťatými zuby a svou druhou rukou zajedu Yibovi do vlasů. Ten zase zpomalí své tempo a čeká než zase začnu mluvit.

Sakra tohle mu nedaruju!

,, A co ty? Vyšlo ti to s ním?"zajímá se Peng.

Skara proč se musí zajímat zrovna teď!?

Yibo zase zrychlí své tempo a tentokrát mi rukou ještě promne koule. Teď už se nebráním hlasitému vzdychu. Rychle si zacpu pusu a snažím se to rozdýchat.

,, Xiao co se děje?"ozve se zase zmatený Peng.

S těží polknu další sten, co se mi drak z hrdla a odpovím mu.,, V-vůbec nic... Jen teď nemám čas. M-mohli by jsme si promluvit až zítra?"navrhnu mu a z úst mi vyjde další sten.

Sakra Yibo za tohle zaplatíš!

,, Co, proč?"nechápe, ale pak mu to dojde,, Ou sorry kámo už nebudu rušit!"řekne rychle a položí to.

Yibo, ale dál pokračuje v rychlém tempu a tak mě donutí k vyvrcholení. Zaplním jeho pusu svou bílou nadílkou a on to všechno spolkne.

,, Mohli by nám volat při sexu častěji. Tvé reakce byly k nezaplacení. Ty rudé tváře a to jak jsi se snažil udržet vzdychy... Jsem z tebe tak nadržený."řekne chtivě a přisaje se mi na rty.

,, Jen počkej. Za tohle mi zaplatíš."řeknu když se snažíme nabírat dostatek kyslíku a přetočím nás.

Teď leží Yibo pode mnou a já na něm sedím. Rychlým pohybem mu svléknu boxerky a rychle dosednu na jeho tvrdou chloubu. Oba dva na ráz vzdychneme, já trochu bolestně, ale tu bolest mi vynahradil Yibův hrdelní slastný vzdych. Chvíli čekám než si zvyknu a pak se v mučivě pomalém tempu začnu nadzvedávat a zase dosedat. Snaží se do mě prorážet sám, ale kdykoliv se proti mě pohne já ustání v pohybu a celého ho ze mě vysunu. Nakonec pochopí, že to nemá cenu a zůstane klidně ležet na posteli. Když už je klidný začnu jednu jeho bradavku dráždit rukou a tu druhou začnu opečovávat pusou. Hezky si ho potrápím...

Já mu dám škádlit mě při telefonování...