Nejsi na to sám

 

,, Lan Sizhui, dávej pozor."napomene mě starší Lan Xichen, poté co do něj narazím.

Běžel jsem přes Oblačné zákoutí za starším Lan Hanguang-junem. V nedaleké vesnici se objevila nějaká příšera a potřebují tam pomoc. 

,, Omlouvám se."řeknu rychle a se spojenýma rukama se ukloním.

,, Proč tak spěcháš? Víš, že v Oblačném zákoutí je běhání zakázáno. Lan Wanji by nebyl zrovna nadšený."napomene mě.

,, Já vím. Omlouvám se. Spěchal jsem sdělit Lan Hanguang-junovy, že v nedaleké vesnici řádí nějaká příšera. Prosím neříkejte mu, že jsem tady běžel."poprosím nervózně.

Dopadlo by to špatně kdyby to zjistil. Vynadal by mi a trest by mě neminul.

,, Neboj neřeknu. A běžel jsi zbytečně. Lan Wanji už to ví a vyrazil tam."odpoví mi s mírným úsměvem.

,, Aha.... Děkuji."poděkuji, ukloním se a chci odejít.

,, Sizhui, počkej chvíli. Když už jsi tady tak si můžeme popovídat."řekne mile s úsměvem na tváři.

,, D-dobře..."odpovím trochu nervózně, přece jen když si s vami chce promluvit někdo tak významný jako je Lan Xichen, tak je důvod se bát.

,, Víš chtěl bych si promluvit o Wanjim. Vybral si tě jako osobního žáka, takže s ním trávíš dost času. A navíc tě v podstatě vychovával 16 let. Jaký ti poslední dobou přijde?"zeptá se trochu sklesle.

,, No přijde mi, že je stejný jako vždy. Odtažitý, odměřený, přísný a často dost zamýšlený, ale stále hodný a ohleduplný. Jen někdy mi přijde, že ho každý rok touhle dobou něco trápí... Myslím, že se za ty roky snad ani nezměnil."odpovím mu s jemným úsměvem.

,, Aha, takže se přes to ještě nepřenesl..."řekne Xichen spíš jen tak pro sebe.

,, Přes co?"zeptám se zvědavě a zmateně.

Jestli se skutečně trápí chtěl bych mu pomoct. Jenže to nepůjde, pokud nebudu vědět o co jde...

,, Přes smrt patriarchy z Yilingu..."řekne sklesle.

,, Proč zrovna přes jeho smrt? Vždyť patriarcha z Yilingu byl zlý. Praktikoval démonickou kultivaci a udělal spoustu zlých činů."

Jsem naprosto zmatený, nedává to žádný smysl. Proč by se zrovna Hanguang-jun nemohl přenést přes smrt nejobávanějšího zločince? Všechny klany ho nesnáší. Dokonce i klan, co vede jeho nevlastní bratr tvrdí, že to byl sobecký bastard.

,, Ach ano, zapomněl jsem, že je to vlastně krvelačnící zločinec. Říká se o něm spoustu zlých věcí, ale ten kdo ho doopravdy znal ví jaký byl. Byl velmi hlučný, veselý a obětavý. Vždy se snažil pomáhat. Měl srdce na správném místě. A i když byl někdy dost otravný, byl jsem vždy rád, že ho vidím. Byl výjimečný. Nejen tým jak byl otravný a nehleděl na pravidla, ale také tým, že i když ho všichni opustily a říkali mu, že je špatný, tak se nevzdával a šel dál za tým co uznával za správné. Jen tak se nevzdával. A jen díky tomu se jako jediný dokázal provrtat Wanjimu tak hluboko do srdce... Trávili spolu spoustu času a i když se ze začátku nenáviděli stali se přáteli. Velmi dobrými přáteli. Ať se dělo cokoliv Wei měl v Wanjim oporu a Wanji ji měl ve Weiovi."odpoví mi s jemným smutným úsměvem. Má zamýšlený výraz, určitě si vybavuje vzpomínky s ním...,, Wei byl pro mě něco jako bratr a jeho smrt velmi zasáhla i mě. A myslím, že i když si to někteří lidé nechcou přiznat jeho smrt zasáhla více lidí než si myslíš."dodá ještě a podívá se mi do očí.

,, Netušil jsem, že byl takový. Podle všech vyprávění jsem si myslel, že je zlý. Ale jestli je hodný, proč začal s démonickou kultivací? Nebyl dobrý kultivátor? Nebo chtěl jen větší moc?"zeptám se. Nedává mi to smysl.

,, To právě nikdo neví. Nikdo netuší, proč začal s démonickou kultivací, ale všichni ho bez jeho vysvětlení obvinily a pošpinili jeho pověst."odpoví.

Mlčím. Nevím co mu mám odpovědět. Je to nespravedlivé a to hodně. Vím, že by mi Lan Xichen nelhal, takže to co říká musí být pravda. Nechápu jak ho můžou takhle očerňovat. Ano, udělal pár špatných rozhodnutí, ale plno dobrých skutků. Nechápu to. Jak můžou být lidé tak zákeřní a zlý? Nebo mají jen zrak zastřený žárlivostí a strachem z jeho síly?

,, Wanji sice nechtěl ať se to dozvíš, ale já ti to říct musím. I ty jsi znal Wei Wuxiana..."řekne po chvíli naprostého ticha.

,, C-co!?"vyjeknu zmateně.

,, Ano, znal jsi ho, ale víc už ti neřeknu. Zkus se na to zeptat přímo Wanjiho, ten ti možná poví víc i o tom jaký Wei opravdu byl a co se tehdy stalo. Já už musím jít."řekne a bez jakéhokoliv dalšího slova odejde.

Já tam jen zaraženě stojím a snažím se to pochopit. Jak jsem mohl znát patriarchu z Yilingu Wei Wuxiana? Šak to nedává žádný smysl.

------------- další den večer -----------

Lan Hanguang-jun se vrátil brzo. Nebyla to náročná příšera, takže se stihl ještě ten den večer vrátit zpět do Oblačného zákoutí.

,, Hanguang-june? Mohli by jsme si promluvit?"zeptám se nervózně, když vztoupím do jeho pokoje.

,, Jistě."odpoví bez zájmu a dál v klidu sedí u svého šálku čaje.

,, Víte starší Xichen mi říkal, že jste znal Wei Wuxiana. A říkal, že by jste mi mohl říct jak to tehdy všechno bylo. Chtěl bych znát pravdu."řeknu nervózně s prosebným pohledem.

,, Co ti Xichen řekl?"zeptá se okamžitě, ale na oko klidně a upře na mě svou plnou pozornost.

Proč je naráz tak...tak... nervózní...? Normální člověk by si toho nevšiml, ale já ho znám dost dobře a poznám když je nervózní. Co přede mnou tají? Jen to, že i já jsem znal Wei Wuxiana, a nebo i něco jiného?

,, Neřekl mi toho moc, jen to, že Wei Wuxian byl hodný, že byl velmi obětavý, že pro vás byl velmi cenný... A hlavně jsem ho, že prý znal i já... Je to pravda?"zeptám se.

,, To není možný... slíbil mi, že ti to neřekne..."řekne si spíš jen tak pro sebe,, Ale když už to víš, tak ano znal jsi ho když jsi byl hodně malý. Vlastně jen díky Wei Wuxianovi stále žiješ..."odpoví zamýšleně.

,, Jen díky němu? Proč jen díky němu?"vyhrknu ze sebe překvapeně.

,, Tvé jméno není Sizhui Lan, ale Yuan Wen. Když jsi byl malý patřil jsi do klanu Wen a jako jeden z mála jsi přežil. Jen díky Wei Wuxianovi, který tebe a zbytek klanu Wen, odvedl do bezpečí a staral se o vás. Jenže pak Wei umřel a celý klan Wen byl vyvražděn. Teda až na tebe..."odpoví stručně.

,, Takže mě Wei Wuxian zachránil? A po jeho smrti ste mě našel vy Hanguang-june? Chápu to správně?"zeptám se pro jistotu. Snažím se to celé pochopit.

,, Ano."stručně odpoví.

,, Prosím mohl by ste mi říct víc o Wei Wuxianovi?"poprosím ho s neskrývanou nadějí.

,, A co přesně chceš vědět?"zeptá se mile, ale jakoby trochu nervózně, asi mu není příjemné o něm mluvit.

,, Všechno. To jaký byl. Co vše udělal. Proč se dal na démonickou kultivaci. Prostě chci vědět jaký byl doopravdy Wei Wuxian."řeknu rozhodně a podívám se Hanguang-junovy do očí.

,, Dobře. Všichni říkají, že byl zlý, bezohledný a nehleděl na pravidla. Z těchto tvrzení je pravdivé jen jedno. Wei Wuxian snad nikdy nehleděl na pravidla. Vždy si stál za svým a pravidla rád spíš porušoval. Snažil se je dodržovat, aby nepřidělával problémy svému klanu, ale moc mu to nešlo. Ale jen díky tomu, že porušoval pravidla udělal spoustu dobrých věcí... Skutečný Wei Wuxian, ne ten kterého si lidé stvořili jen podle svých vlastních domněnek a předsudků, byl veselý, hlučný, otravný, ohleduplný a měl smysl pro spravedlnost. Byl mnohem spravedlivější než kdokoliv z našeho klanu. Zatím co my jsme jen přihlíželi vraždění klanu Wen, Wei zbytek klanu zachránil. Byl to skvělí kultivátor, ale důvod, proč se dal na démonickou kultivaci nikdo neví."řekne.

,, A jaký jsem s ním měl vztah? Proč si na něj nepamatuji?"ptám se dál.

,, Wei byl pro tebe něco jako otec. Staral se o tebe a tys ho měl velmi rád. A když umřel tak jsi na tom byl dost špatně. Musel pro tebe znamenat hodně... A prostě si na něj zapomněl. Časem bylo v Oblačném zákoutí zakázané o něm mluvit. Nebylo to psané pravidlo, ale každý věděl, že když se o Weiovi zmíní před tebou tak si vzpomeneš a zase se budeš trápit. Proto jsi na něj zapomněl navíc byl jsi malý takže je přirozené, že jsi zapomněl."odpoví mi a já jen mírně přikývnu hlavou na důkaz toho, že ho chápu.

,, A jaký byl váš vztah k němu?"zeptám se na docela troufalou otázku.

Hanguang-jun neodpovídá. Jen mlčí a dívá se na černou flétnu vystavenou na poličce. Říká se, že je to flétna Wei Wuxiana. Je to pravda?

,, Prosím Hanguang-june. Chci to vědět."poprosím ještě jednou.

,, Dobře... Wei byl můj nejlepší přítel... Znamenal pro mě opravdu hodně..."odpoví mi a i když se to snaží skrýt vidím na něm, že je smutný, přece jen šestnáct roků mě učil a vychovával.

,, Musí to být pro vás těžké... Podle staršího Xichena jste se přes jeho smrt ještě nepřenesl. Vím, že je to odemě troufalé, ale chci vědět víc. Musel pro vás znamenat víc než jen obyčejný kamarád..."řeknu troufale.

Lan Wanji se první na mě jen trochu vyděšeně dívá, ale nakonec se uklidní a začne mluvit.

,, To co ti teď řeknu musí zůstat jen mezi námi. Ví to jen velmi málo lidí... Mohly by z toho vzniknout problémy..."řekne trochu nervózně a propaluje mě přísným pohledem.

,, Nebojte nikomu to neřeknu."slíbím a s očekáváním přikývnu hlavou.

On si povzdechne a začne.,, Já a Wei Wuxian jsme byli pár... Miloval jsem ho..."odpoví.

,, P-pár? Hanguang-june vy jste ustřižený rukáv!?"vyjeknu šokovaně.

Ne, že by mi to vadilo to vůbec ne, jen jsem to nečekal zrovna od něj...

,, Ano."odpoví stroze.

,, To jsem nečekal... Ale nic proti tomu nemám, jen mě to překvapilo... Musela vás jeho ztráta velmi bolet."řeknu sklesle.

,, Ano a bolí i do dnes..."odpoví mi.

,, Šestnáct let utrpení. To je hrozné! Jak je možné, že to zvládáte? Musíte hrozně trpět."šeptnu spíš pro sebe.

Už zase je tu ticho. Hanguang-jun mlčí. Určitě je to pro něj nepříjemné o něm mluvit, ale já si nemůžu pomoct. Potřebuju vědět pravdu...

,, Hanguang-june, ta flétna co je vystavená na vaši polici... Je opravdu Wei Wuxianova?"po chvíli přemlouvání se rozhodnu zeptat.

,, Ano. Jak jistě víš jeho tělo se nikdy nenašlo. Jediné co se našlo je tahle flétna Chenqing."řekne a dojde pro flétnu. I s ní se posadí zpátky na své místo.,, Když jsem tehdá spěchal do mohyl, abych našel alespoň jeho tělo, nic tam nebylo jen tahle flétna. Nabízel jsem tu flétnu klanovému vůdci Jing, ale on ji odmítl. Nechtěl nic, co by mu připomínalo Wei Wuxiana."

,, A proč klanový vůdce Jing tolik Wei Wuxiana nenávidí? Nedává to smysl vždyť byli bratři."zeptám se na další bolestivou otázku.

Omlouvám se Hanguang-june, že vám dnes způsobuju tolik bolesti, ale chci vědět pravdu a vy jste jediný co mi ji může dát...

,, Jiang Cheng obviňuje Weie ze smrti jeho starší sestry a jejího manžela, ale nebyla to chyba Weie..."odpoví.

,, A-",, Už je pozdě měl bys jít spát."přeruší mě Hanguang-jun a upřeně se na mě podívá.

Já pochopím. Zvednu se, ukloním se a s popřáním dobré noci opustím jeho pokoj.

Jen co dojdu do svého pokoje si lehnu na postel a pokouším se usnout. Marně. Nejde mi spát. Furt mi v hlavě vrtají otázky ohledně Wei Wuxiana. Nakonec to vzdám a jdu se chvíli projít po Oblačném zákoutí.

Jen tak se procházím sem a tam, když v tom zahlédnu někoho sedět na střeše hraniční zdi. Už toho dotyčného chci varovat, že tam nemá co dělat, že může dostat vynadané, když to někdo zjistí, ale jen co se přiblížím poznám v té osobě Hanguang-juna. 

V levé ruce drží menší džbánek s Císařovým úsměvem a v pravé ruce drží Wei Wuxianovu flétnu.

Zaraženě se na to dívám. Nikdy jsem neviděl nikoho ze starších pít alkohol. Vždyť v Oblačném zákoutí je alkohol zakázaný. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna Hanguang-jun poruší nějaké pravidlo...

,, Wei Ying..."řekne s pohledem upřeným do nebe a napije se Císařova úsměvu. 

I z dálky vidím jasně tu slzu, co mu teče po tváři.

Radši už půjdu zpět do pokoje, dřív než si mě všimne...

----------- o týden pozdíš -----------

Včera jsme přivedli mladého pána Mo do Oblačného zákoutí. Od té doby je Hanguang-jun nějaký šťastnější, nebo aspoň mně to tak přijde. Je o něco míň zamýšlený a míň soustředěný. Navíc je to první člověk, kterého Hanguang-jun ubytoval ve svém pokoji. Určitě si myslí, že je to Wei Wuxian, ale vždyť to Zidian vyvrátil. Ale zase jsem četl, že existuje i jeden způsob jak se vrátit mezi živé a ani Zidian by ho neodhalil... Že by to opravdu byl Wei Wuxian?

Právě jsem před pokojem druhého klanového vůdce, když v tom zaslechnu jeho rozhovor s mladým panem Mo.

,, Lan Zhan, jak jsi mě poznal?"ptá se mladý pán Mo.

,, Ta píseň cos hrál..."odpoví Hanguang-jun.

,, Ah ano, že mě to nenapadlo."ušklíbne se mladý pán Mo.

Takže je to opravdu Wei Wuxian?

,, Chyběl jsi mi Wei Yingu. Má lásko."řekne Lan Wanji.

,, Ty mě taky Lan Zhan. Miluji tě."odpoví a naráz je ticho.

Potichu nakouknu do jejich pokoje a vidím je ve vášnivém polibku. 

Naráz mě rozbolí hlava a začnou se mi před očima ukazovat vzpomínky. Jak mě strýček Wei zahrabával do země a jak se o mě staral. Na všechno jsem si vzpomněl...

Ani si neuvědomím, že už si mě oba všimli a bez jakéhokoliv slova jdu přímo k Wei Wuxianovi. Vrhnu se mu přímo do náruče. On jen stojí na místě a nechápe co se děje. Chudák musí být zmatený.

,, To jsem já mladý mistře. Tvůj A Yuan. Na vše jsem si vzpomněl."řeknu se slzami v očích.

On se na mě nevěřícně a s úsměvem dívá. Jde vidět, že je v šoku z toho, že mě vidí.

,, A Yuan... Jak je to možné?"dostane ze sebe jen.

,, Hanguang-jun mě zachránil a vychoval, když jsem byl ještě malý."řeknu s úsměvem.

,, Děkuji ti Lan Zhan. Přece jen to tehdy nebylo celé zbytečné..."řekne a věnuje mu polibek.,, Teď můžeme být rodina."dodá s úsměvem.

My oba s Hanguang-junem s úsměvem přikývneme a Wei si nás oba přitáhne do obětí.

Konečně budu mít pravou rodinu, po které jsem v hloubi duše toužil...