Slova: Partneři, vztah, polibky, rozkoš, slib
Je mezi námi ticho. Nic se neděje, jen si navzájem hledíme do očí a čekáme než ten druhý promluví. Ovšem ani jeden z nás se ke slovům nemá. Jsme jakoby v tranzu. To mě začne stresovat. Potřebuji to od něj slyšet jasně. Chci zřetelně slyšet, co ke mně cítí.
“Myslíš to stejně jako já, že?” zeptám se ho, když ve mně to napětí roste.
“A jak jsi to myslel ty, Sizhui?” zeptá se mě místo odpovědi.
“Bylo to vyznání lásky?” povím narovinu.
Sám se divím, že jsem to dokázal tak v klidu říct. On celý zrudne a jemně přikývne.
“Ano, bylo.” dodá tiše.
Teď už jsem celý rudý a srdce se mi rozbuší hlasitěji, tedy jestli to vůbec ještě jde. Bez váhání se k němu nahnu a začnu mu dávat polibky na rty. On mi je s radostí oplácí. Je rozkoš, konečně po takové době cítit jeho rty na těch svých. Libáme se první pomalu a procítěně, ale později se naše polibky stávají chtivější. Vzájemně se sevřeme v objetí a dál se libáme. Cítím čím dál větší a větší vzrušení, chtěl bych teď hned, aby se na mě Jin Ling vrhl, svlékl mě a abychom se vášnivě pomilovali. Bohužel musím zachovat chladný rozum a nesmím to ještě připustit. Ne teď a ne tady...
“P-počkej.” zastavím ho v dalším líbání a trochu se odtáhnu.
“Udělal jsem něco špatně?” zeptá se mě zmateně a se strachem.
“Ne o to nejde. Jen nechci aby to teď zašlo dál. Promiň...” řeknu trochu lítosně.
“V pořádku, nic se neděje, Lan Shizui.” odpoví mi s lehkým úsměvem a pohladí mě po pravé tváři.
Já se do jeho dlaně opřu a také se na něj usměji.
Jak to mezi námi, ale teď je? Oba se milujeme a teď jsme se políbili, znamená to, že jsme teď partneři? Nebo co máme za vztah?
“Jin Lingu?” oslovím ho s otázkou v hlase.
“Copak, Shizui?”
“Jak to teď mezi námi je?” zeptám se ho na přímo.
“ Přesně na tu samou otázku jsem se chtěl zeptat i já...” řekne a na chvíli se odmlčí. “Ale pokud bys chtěl, byl bych rád, kdybys byl mým partnerem... Prosím, Shizui, budeš od teď jen mým?” dodá s neskrývanou nadějí.
Srdce se mi radostně rozbuší. Slyšet tyhle slova je skoro jako sen. Jsem tak šťastný...
“Ano, Jin Lingu. Moc rád budu jen tvým.” odpovím mu radostně a skočím mu kolem krku.
“Jsem tak šťastný. Nemůžu tomu uvěřit.” řekne a pevně mě obejme kolem pasu.
Jsme v těsném objetí a jen tak si užíváme tuhle slastnou chvíli, když mě opět začnou přepadat myšlenky. Co když se to dozví někdo z našich klanů? Vždyť by nás oba mohli zavrhnout, za to že jsme s mužem. Ne každý je tak chápavý, aby nás podpořil....
Odtáhnu se od něj a zpříma se mu podívám do očí.
“Promiň, že to říkám zrovna teď, ale asi bychom to měli držet před ostatními v tajnosti. Obávám se, že ne každý to pochopí...” řeknu mu.
“Jistě, chápu. Také si myslím, že to tak bude lepší.” odpoví naštěstí kladně.
“Slib to.” řeknu s úsměvem a natáhnu k němu svůj malíček.
“Slibuju, že to zůstane pro zatím jen mezi námi.” odpoví mi s lehkým uchechtnutím a chytne můj malíček tím svým.
Hned na to se opět políbíme.
Žádné komentáře:
Okomentovat